Kultura
Kultura v Rakousku je velmi široké téma: V každém architektonickém slohu vznikala význámná stavební díla, z kterých je mnoho na dnešním seznamu UNESCO-Světového děditství. V 18. a 19. byla Vídeň směr udávající centrum evropského kulturního a především hudebního života, což nebylo pouze díky mnoha významným hudebníkům a hudebním skladatelům, kteří byli s touto zemí spjati, ale také díky mnoha operním i běžným divadlům a orchestrům, mnohostranně zaměřeným hudebním tradicím, jako například Novoroční koncert vídeňských filharmoniků a mnoha festivalům. Díky tomu má Rakousko vybudovánu dlouhou divadelní tradici a živou kabaretní scénu. Ovšem ani v oblasti kulinářského umění na tom nejsou rakušané špatně a jejich kavárenská kultura, vinárny a rozličné krajové pokrmy nezapřou svou dlouhou tradici. Roku 2003 byl Štýrský Hradec kulturním hlavním městem Evropy. K rozšiřování rakouské kultury v zahraničí slouží Rakouské kulturní fórum.
Hudba
Až do dnešních dnů si v kulturním dění Rakouska udržela výsadní místo klasická hudba. Rakousko se může ohlížet zpět do historie na hudební velikány světového významu. K nejznámějším skladatelům svého času se mimo jiné řadí Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn, Franz Schubert, Anton Bruckner, Johann Strauss starší, který vytvořil Vídeňský valčík, a Johann Strauss mladší, „král valčíku“. Milenci oblíbená hudba 20. století, to jsou také Gustav Mahler, Arnold Schönberg, Alban Berg a Anton von Webern. Tuto tradici klasické hudby následovalo také mnoho známých dirigentů, jako například Erich Kleiber, Herbert von Karajan, Karl Böhm, Nikolaus Harnoncourt nebo Franz Welser-Möst.
Novoroční koncert vídeňských filharmoniků je světově známý a koná se každoročně 1. lednové ráno ve Vídeňském koncertním domě Wiener Musikverein. Byl přenesen do dalších 44 měst a zasahuje tak na Nový rok skoro miliardu lidí po celém světě. Hrané jsou především známé valčíky, polky a pochody, přičemž je vždy silně zastoupeno dílo rodu Straußů, včetně Johanna Strausse nejmladšího.
Pokud se však rozhlédneme za klasickou hudby je zajímavá především populární hudba, skupiny tzv. austropopu, jako S.T.S. nebo Austria3, sóloví umělci (Wolfgang Ambros, Georg Danzer a Rainhard Fendrich) nebo například úspěšná zpěvačka Christina Stürmer. Světově (především však v německy hovořících zemích) známá jména jsou také Hans Hölzl alias Falco, Hubert von Goisern a DJ Ötzi. Nezanedbatelného významu je však v Rakousku i lidová hudba a její kombinace s populární hudbou. Populárním zpěvákem těchto šlágrů je lyžař Hansi Hinterseer. Vedle toho existují také jednotlivé známé písně, které jsou dodnes známé. Za jmenování stojí například Vánoční píseň Tichá noc, svatá noc nebo na citeru hraná titulní píseň k filmu Der dritte Mann od Antona Karase.
Film
Dalším oborem, ve kterém se Rakušané dokázali proslavit je film a divadlo, mimo jiné jsou to Max Reinhardt, Karl Farkas, Curd Jürgens, Maximilian Schell, Romy Schneider, Senta Berger, Oskar Werner, O. W. Fischer, Otto Schenk, Klaus Maria Brandauer, Martin Kusej. Známými řežiséry Rakouska jsou například Erich von Stroheim, Billy Wilder, Fritz Lang, Josef von Sternberg, Otto Preminger, Robert Dornhelm, Michael Haneke, Ulrich Seidl nebo Hans Weingartner.
Literatura
K nejznámějším rakouským spisovatelům se řadí Franz Grillparzer, Joseph Roth, Johann Nestroy, Robert Musil, Karl Kraus, Friedrich Torberg, Felix Mitterer, Thomas Bernhard, Peter Handke, také však Bertha von Suttner, oceněná Nobelovou cenou za mír v roce 1905, a Elfriede Jelinek, oceněná Nobelovou cenou za literaturu v roce 2004. K nejznámějším spisovatelům rakouských menšin patří například Janko Ferk, Gustav Janus a Florjan Lipus, který byl Petrem Handkem přeložen do němčiny.
Věda
Rakousko bylo, především na začátku 20. století, jedním z vedoucích vědeckých center světa a přineslo mu geniální myslitele a výzkumníky, jako zakladatele kvantové fyziky Wolfganga Pauliho a Erwina Schrödingera, zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, otce zoopsychologie Konrada Lorenze, výrobce automobilů Ferdinanda Porsche, vynálezce Viktora Kaplana, průkopníka Termodynamiky Ludwiga Boltzmanna, objevitele struktury benzolu Johanna Josefa Loschmidta, objevitele krevních skupin Karla Landsteinera, zachránce matek doktora Ignaze Semmelweise a konečně také ekonomy Carla Mengera a Friedricha Augusta von Hayek.
Hospodářství
Rakousko je v hodnocení podle HDP na obyvatele 10. nejbohatším státem světa – v tomto ukazateli dosahuje hodnoty 32 700 USD na obyvatele (dle CIA – The World Factbook 2006).
V roce 2001 bylo v Rakousku zaměstnáno 3 420 788 lidí na 396 288 pracovištích. Největší burza Rakouska je Vídeňská burza, jejíž největší index je ATX.