Informace
Österreich znamená v češtině „východní říše“. Pochází ze staroněmeckého Ostarrichi (doloženo v listině císaře Oty III. z roku 996), což bylo označení pro tzv. Východní marku (Marchia orientalis), která byla v tehdejší době nejvýchodnějším územím s německým obyvatelstvem. Latinizovaná podoba Austria nemá nic společného s Austrálií (terra australis incognita = neznámá jižní země).
Geografie
Přibližně 60 % země je hornaté povahy a má podíl na Východních Alpách (především Tyrolské Střední Alpy, Vysoké Taury a Nízké Taury, Severní vápencové Alpy, Jižní vápencové Alpy a Vídeňský les). V Horních a Dolních Rakousech, severně od Dunaje leží část starého pohoří Českého masivu, které zasahuje dále do Česka a Bavorska. Na východních hranicích leží pohoří Malé Karpaty.
Velké nížiny leží na východě podél Dunaje, především Alpské předpolí a Vídeňská pánev s Moravským polem, ale i na jihu ve Štýrsku, které je díky podobnosti svojí krajiny k Italské oblasti Toskana nazýváno také často Štýrská Toskana.
Z celkové plochy Rakouska (83 871,1 km²) připadá na kopce a nížiny přibližně jedna čtvrtina. Pouze 32 % leží níže než 500 m. n. m. 43 % rozlohy je zalesněno. Nejníže položeným místem je Hedwighof (okres Apetlon – Burgenland) 114 m n.m. Naproti tomu nejvýše položeným místem je vrchol Grossglockner (3798 m n.m.).
Pět nejdůležitějších geografických útvarů Rakouska:
- Část Východních Alp (52 600 km², 62,8 % rozlohy státu)
- Část Alpského a Karpatského předpolí (9500 km², 11,3 %)
- Předpolí na východě, část okrajové oblasti Panonské nížiny (9500 km², 11,3 %)
- Granitové a rulové roviny, část pohoří Českého masivu (8500 km², 10,2 %)
- Část Vídeňské kotliny (3700 km², 4,4 %)
Hory
Deset nejvyšších hor Rakouska (Rakouské Alpy):
Název | Výška | Pohoří | |
---|---|---|---|
1. | Großglockner | 3798 m | Vysoké Taury |
2. | Wildspitze | 3774 m | Ötztalské Alpy |
3. | Weisskugel | 3738 m | Ötztalské Alpy |
4. | Großvenediger | 3666 m | Vysoké Taury |
5. | Hinterer Brochkogel | 3628 m | Ötztalské Alpy |
6. | Hintere Schwärze | 3624 m | Ötztalské Alpy |
7. | Similaun | 3599 m | Ötztalské Alpy |
8. | Vorderer Brochkogel | 3566 m | Ötztalské Alpy |
9. | Großes Wiesbachhorn | 3564 m | Vysoké Taury |
10. | Rainer Horn | 3560 m | Vysoké Taury |
Jezera
Největší jezero Rakouska je Neziderské jezero v Burgenlandu, ke kterému náleží 77 % svojí celkové rozlohy 315 km². Za ním následuje Attersee s 46 km² a Traunsee s 24 km² v Horních Rakousech. Velké je také Bodamské jezero o rozloze 536 km², k Rakousku však náleží pouze malá část. Jezero totiž leží na hranicích s Německem (spolkové země Bavorsko a Bádensko-Württembersko) a Švýcarskem. Hranice však nejsou na ploše jezera přesně dodržovány.
Pro letní turismus mají vedle hor i jezera velký význam, především Korutanská jezera a oblast Salzkammergut. Nejznámější jsou např. Wörthersee (největší jezero Korutan), Millstätter See, Ossiacher See a Weißensee. Známá jsou také jezera Mondsee a Wolfgangsee na hranicích Salcburska a Horních Rakous.
Řeky
Největší část Rakouska (80 566 km²) je odvodňována Dunajem do Černého moře. Pouze malé oblasti jsou odvodněny Rýnem (2366 km²) do Severního moře.
Velké přítoky Dunaje (od západu na východ):
- Lech, Inn (odvodňují Tyrolsko) a Salzach (odvodňuje Salzburg, kromě Lungau a částí Pongau).
- Ashach, Traun, Enns, Ybbs, Erlauf, Traisen, Vídeň (řeka) a Fischa odvodňují oblasti Štýrska, Horních a Dolních Rakous a Vídně, ležící na jih od Dunaje.
- Velký a Malý Mühl, Rodl, Aist, Kamp, Schmida a Rußbach, stejně jako Thaya (Dyje) a March (Morava) na východních hranicích, odvodňují oblasti Horních a Dolních Rakous položené severně od Dunaje.
- Řeka Mur odvodňuje Salcburské Lungau a Štýrsko a ústí v Chorvatsku do řeky Drau, která odvodňuje Korutany a Východní Tyrolsko. Drau se v Chorvatsku vlévá do Dunaje.
Rýn odvodňuje největší část Vorarlberska, protéká Bodamským jezerem a ústí do Severního moře.
Řeka Lainsitz (později česká řeka Lužnice) není sice v Rakousku důležitá z hlediska své velikosti, je však jedinou rakouskou řekou, která se v Česku vlévá do Vltavy a její vody tak končí v Severním moři.
Politická geografie
Rakousko je rozděleno do 9 spolkových zemí, které jsou zase rozděleny do 84 okresů a 15 statutárních měst. Okresy se dále dělí na jednotlivé obce, města či městysy.
Geografické umístění některých spolkových zemí má své zvláštnosti, např. Vídeň je zcela obklopena Dolními Rakousy a Východní Tyrolsko sice náleží k spolkové zemi Tyrolsko, ale není s ním fyzicky spojeno. Tato kuriozita vznikla po první světové válce, když v roce 1918 připadlo Jižní Tyrolsko Itálii. Tím se stalo Východní Tyrolsko exklávou Tyrolska.
Země | Hlavní město | Obyvatelstvo | Rozloha (km²) | Hustota osídlení | Města | Obce | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Vídeň | Vídeň | 1660,534 | 415 | 4,001.3 | 1 | 0 |
2 | Dolní Rakousy | Sankt Pölten | 1588,545 | 19,178 | 82.8 | 74 | 499 |
3 | Horní Rakousy | Linz | 1405,986 | 11,982 | 117.3 | 29 | 416 |
4 | Štýrsko | Graz | 1203,986 | 16,392 | 73.5 | 34 | 509 |
5 | Tyrolsko | Innsbruck | 698,472 | 12,648 | 55.2 | 11 | 268 |
6 | Korutany | Klagenfurt | 560,753 | 9,536 | 58.8 | 17 | 115 |
7 | Salzbursko | Salzburg | 529,085 | 7,154 | 74.0 | 10 | 109 |
8 | Vorarlbersko | Bregenz | 364,611 | 2,601 | 140.2 | 5 | 91 |
9 | Burgenland | Eisenstadt | 280,350 | 3,966 | 70.7 | 13 | 158 |